CHKO Český kras

 

Největší krasové území v Čechách

leží mezi Berounem a Prahou a jeho osu tvoří tok Berounky. Území je součástí Karlštejnské vrchoviny i Pražské plošiny. Vápencové masivy jsou jádrem staroprvohorní mořské pánve Barrandienu, na jejímž dně vznikla mocná souvrství vápenců.

Vápence Českého krasu netvoří souvislé krasové území, ale jakési izolované ostrovy, kde především ve vápencích devonu vznikly krasové jevy – rokle, závrty, škrapy, vyvěračky a jeskyně.
Méně časté jsou tyto jevy v čistých silurských vápencích. V jeskyních se dochovaly pozůstatky zvířat, obývajících střední Čechy od konce třetihor do současnosti. Ale jeskyně využívali jako obydlí i lidé, a to od starší doby kamenné, což dokládají četné archeologické nálezy.

Pozoruhodné jeskyně jsou v kaňonu Berounky u Srbska (Krápníková, Barrandova, Ementál, Tomáškova propast), v údolí Kačáku (Nad Kačákem, Skalní kostel), ve skalách pod Tetínem i v podzemí dolů Amerika a Mořina. Část jich vzala za své při těžbě vápence.

Více informací naleznete na www.ceskykras.ochranaprirody.cz/

Funismo.cz